Patování (Putting) - základy

Pokud se na golfovou hru podíváte statisticky - kolik puttů průměrně potřebujete na jedno kolo (18 jamek) a budete sledovat, kolik „trojputtů“ hrajete průměrně na kolo, možná si řeknete, že by stálo za to něco s tím udělat, a tím i poměrně rychle snížit skóre na přijatelnou hranici. Možná se společně dopracujeme ke zlepšení. Nejdříve se podívejme trochu zpět na to, kolik jsme v poslední době věnovali puttingu tréninkového času. Doporučuji trénovat patování pravidelně (téměř při každém hraní či trénování), alespoň však 2-3x v týdnu. Není potřeba věnovat jednotlivým tréninkům více než 15-20 minut. Platí tedy pravidlo, častěji a kratší dobu. Putting je ve větší míře věcí citu na míč a ten získáme jedině při pravidelném cvičení.

Nyní si řekneme to nejdůležitější k oslovení míče, k patování samému a pár typů na trénink. Držení patru není totožné s ostatními holemi. Většina patrů má na přední straně rukojeti plošku, kolmou na líc hole. Na tuto část gripu umístíme oba palce. Potom máme možnost chytit patr obdobným způsobem jako ostatní golfové hole, nebo použít držení velice oblíbené pro patování (obr. 1).

Jak vidíme, je levý ukazováček položen přes prsty pravé ruky, oba palce jsou na přední straně rukojeti a obě dlaně jsou proti sobě. Při tomto držení jsou obě ruce a zápěstí velice kompaktní a to nám stabilizuje jejich vzájemnou pozici a tím se zvýší kontrola pohybu. (obr. 2).

Nejjednodušší pozice trupu, ramen i nohou je rovnoběžná s předpokládaným směrem úderu (obr. 4). Jako pomůcku můžeme použít dvě hole, které položíme na jamkoviště rovnoběžně s dráhou patu (obr. 5). Potom máme kontrolu, zda stojíme správně. Rozkročíme se asi tak v šíři boků, váha je rovnoměrně rozložená na obě chodidla. Kolena trochu pokrčíme, trup je v předklonu. I paže jsou trochu pokrčené a lokty držíme volně u těla. Důležitá je pozice očí, ty mají být přímo nad míčem. Pozice míče je vlevo od středu postoje.

Zaměření cíle, čtení greenů

Jakmile golfista zvládne základní techniku a získá určitou dávku citu, je na řadě snaha zahrát míč do jamky. Udeřit do míče odpovídající silou je věc jedna, ale najít správnou dráhu a zamířit na ní je věc druhá. Na čtení greenu ve své podstatě neexistuje žádná přesná poučka, kterou by se každý golfista mohl řídit. Nicméně, i zde platí fyzikální zákony. Patujete-li z kopce dolů, míček bude rychlejší a bude mít větší setrvačnost než v případě opačném. Je-li green mokrý, bude míček pomalejší a "kratší" než na greenu suchém apod.

Přistupujete-li tedy k patu, pozorně si prohlédněte plochu, po níž budete hrát. Pohledem "přes míček" zjistíte, zda, resp. jak moc je green zvlněný, popř. jaký má povrch náklon.

Vysledovat ovšem můžete i směr růstu trávy a spoustu dalších maličkostí, které mohou přispět k vašemu úspěšnému patu. Zde ale více než kde jinde platí, že zkušenost teorií nahradit nelze. Jediným doporučením proto zůstává hrát a na každý úder se soustředit – a z případných chyb se poučit.

Nejčastější chyby při patování

Největší chybou mnoha hráčů je, že nedokáží odolat pokušení podívat se za míčem před dokončením celého pohybu. A jak víte z dřívějších lekcí – pokud není precizně proveden úder celý, ve většině případů se chyba podepíše na výsledku. Další častou chybou je špatné zamíření, popř. chybný celý postoj. V mnoha případech stojí hráč příliš blízko u míče anebo naopak je od míče příliš vzdálen, nebo míček neleží na středu pomyslné osy, ale blíže k pravé noze.

Zcela samostatnou chybou se může stát vedení nápřahu, kdy může dojít ke dvěma situacím – jednak je nápřah veden přes cílovou čáru „ven“, nebo je nápřah veden příliš „dovnitř“. Jak je patrné z obrázků, obě tyto varianty odkloní míček z požadovaného směru – první varianta vlevo, druhá vpravo od cíle.

Patování trénujte vždy od kratších vzdáleností (0,6-1,5 m), které postupně prodlužujte. Cvičme i delší paty, kterými bychom se měli snažit míče co nejblíže přihrát k jamce. S přibývajícími zkušenostmi a zvětšujícím se citem se pak snažme všechny míče patovat tak silně, že se nám při netrefení jamky zastaví až za ní do vzdálenosti 60 cm. Ptáte se proč? Protože má-li míč dobrý směr, skončí v jamce. Ušetříme tím jednu ránu. Poslední radou k patování je, že je třeba jej trénovat pravidelně.

A teď pár tipů pro trénink

začněte krátkými paty na rovném greenu (cca 1-1,5 metru), je dobré si nějakým způsobem označit patovací linii (např. položit jednu či dvě hole na green, nebo použít šňůru, nataženou mezi dvěma dráty na pletení, šňůra je cca 10 cm nad povrchem greenu a prochází nad středem jamky). Podle takto označené linie patu cvičíme správné vedení hlavy hole. Docela dobře můžeme kontrolovat, zda je hlava hole dobře nastavená na cíl a taky zda se pohybuje správným směrem k jamce. Oba tyto parametry jsou velmi důležité pro správný směr míče.
druhým cvičením bude trénink na získání citu na délku patu. Zkuste dát zpočátku tři, později až pět míčů za sebou do řady tak, že leží na jedné linii směrem k jamce. První míč je vzdálen na jednu hůl od jamky, další jsou vždy o jednu hůl dále. Začněte tím nejkratším patem a postupně odehrajte všechny míče ležící za sebou v řadě. Snažte se, aby se všechny odehrané míče zastavovali až za jamkou a to ve vzdálenosti 50-60 cm. Samozřejmě pokud neskončí rovnou v jamce! Doporučuji měnit rychlost míče změnou délky oddálení hlavy hole od míče a ne tím, že jednou udeříte silněji a podruhé méně při stále stejném nápřahu.
a ještě jeden typ na zlepšení puttingu: hrajte na greenu všemožné patovací soutěže s kolegy a kamarády. Není lepší zkouška vlastního patování, když vím, že neproměněný metrový pat mě bude stát například oběd!